základní skladební dvojice - tvoří ji podmět a přísudek, podmět (Po) - Vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek. Ptáme se otázkou 1. pádu kdo?, co? a přísudkem., přísudek (Přs) - Vyjadřuje, co se vypovídá o podmětu, co nositel nebo původce děje dělá.  , rozvíjející větné členy - členy, které zavisejí na jiném větném členu, přívlastek (Pk) - blíže určuje význam podstatného jména, ptáme se otázkami jaký?, který?, čí?, skladební dvojice - vztah závislosti mezi větnými členy, přívlastek shodný (Pks) - s podstatným jménem se shoduje v rodě, čísle a pádě, stojí zpravidla před podstatným jménem, přívlastek neshodný (Pkn) - s podstatným jménem se neshoduje v rodě, čísle ani pádě, stojí zpravidla za podstatným jménem, předmět (Pt) - rozvíjí nejčastěji sloveso, také přídavné jméno, ptáme se na něj pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu) a slovesem (přídavným jménem), příslovečné určení (Pu) - blíže určuje různé okolnosti dějů, rozvíjí sloveso, někdy i přídavné jméno nebo příslovce, bývá vyjádřeno podstatným jménem nebo příslovcem  ,  příslovečné určení místa (PuM) - ptáme se řídícím větným členem + kde, kudy, odkud, kam, příslovečné určení času (PuČ) - ptáme se řídícím větným členem + kdy, dokdy, odkdy, jak dlouho, příslovečné určení způsobu (PuZ) - ptáme se řídícím větným členem + jak, jakým způsobem, věta jednoduchá - zpravidla obsahuje jedno sloveso ve tvaru určitém, vyjadřuje jednu myšlenku, věta - skládá se ze slov, zpravidla tvoří uzavřený celek jak po stránce obsahové, tak po stránce mluvnické , část podmětová - vyjadřuje původce děje, část přísudková - vyjadřuje činnost, stav, vlastnost podmětu, něco, co se přisuzuje podmětu, souvětí - vzniká spojením dvou nebo více vět jednoduchých, počet vět v souvětí - určujeme zpravidla podle počtu sloves v určitém tvaru (přísudků), věta hlavní - je mluvnicky nezávislá, vyjadřuje svou vlastní myšlenku, a proto se na ni nelze nijak zeptat, věta vedlejší - závisí mluvnicky i významově na jiné větě, rozvíjí ji, a proto se na ni tou větou můžeme zeptat, nemůže stát samostatně, věta závislá - věta vedlejší, věta řídící - věta hlavní, mluvnická závislost věty - věta závisí na jiné větě jako větný člen, proto se na vedlejší věty ptáme stejnými otázkami jako na větné členy, každou vedlejší větu můžeme změnit ve větný člen,

Téma

Možnosti

Výsledková tabule/Žebříček

Přepnout šablonu

Interaktivní prvky

Obnovit automatické uložení: ?