věta hlavní - je mluvnicky nezávislá na jiné větě v souvětí(dává smysl sama o sobě), bývá zpravidla i větou řídící, věta vedlejší - je mluvnicky závislá na jiné větě v souvětí, věta jednoduchá - obsahuje jeden přísudek, souvětí - tvoří dvě a více vět jednoduchých, má nejméně dva přísudky, podřadné souvětí - obsahuje 1 větu hlavní + 1 a více vět vedlejších, souřadné souvětí - obsahuje alespoň 2 věty hlavní a libovolný počet vět vedlejších, poměry mezi větami - slučovací, stupňovací. odporovací, vylučovací, příčinný, důsledkový, zápor větný - popírá platnost celé věty(nemáme dnes štěstí), zápor členský - popírá platnost pouze nějaké části, užíváme záporku ne(ne zcela se nám to povedlo), přívlastek těsný - rozvitý přívlastek volný, který stojí za podstatným jménem, nemůžeme ho z věty beze změny smyslu vypustit a neoddělujeme ho čárkou, přívlastek volný - oddělujeme čárkami, můžeme jej z věty vypustit, podává jen bližší vysvětlení, věta jednočlenná - nemá podmět, základem je slovesný určitý tvar(přírodní jevy, duševní stavy a tělesné stavy), přístavek - jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen, oddělujeme ho čárkami z obou stran, věta dvoučlenná - má část podmětovou i přísudkovou(patří sem i věty s nevyjádřeným podmětem), větný ekvivalent - nemají určitý slovesný tvar, ale základem může být podstatné jméno, přídavné jméno, infinitiv, příslovce, částice, citoslovce, věta řídící - může být hlavní i vedlejší, řídící větou se ptáme na větu závislou, věta závislá - je věta vedlejší, odpovídáme jí na větu řídící,

teoretické otázky ze skladby

بواسطة
تضمين

لوحة الصدارة

النمط البصري

الخيارات

تبديل القالب

استعادة الحفظ التلقائي: ؟