1) Kdo je tvůrcem positivismu? a) T. G. Masaryk b) V. Havel c) A. Comte 2) Čím se zabývá sociologie? a) Sociálními jevy b) Výsekem jsoucna, nazývaném sociálno c) člověkem d) evolucí člověka 3) U kterého sociologa byly stěžejními idejemi evolucionismus a organicismus? a) H. Spencer b) K. Marx c) A. Comte d) R. Dahrendorf 4) Co je to operacionalizace? a) Převod sociálních jevů přirozeného světa do systému formalizovaných znaků. b) Součást projektu empirického sociologického výzkumu. c) Statistická operace při interpretaci dat empirického sociologického výzkumu. d) Přípravná fáze výzkumu, jejíž součástí jsou výzkumné cíle a hypotézy. 5) Kdo zavedl název disciplíny "sociologie"? a) K. Marx b) M. Weber c) A. Comte 6) S pojmem sociální stratifikace souvisí? a) sociální mobilita b) kasty c) sociální demokracie d) sociální status 7) Na jakém místě je v Comteho žebříčku věd sociologie a proč? (OTEVŘENÁ OTÁZKA) a) Na posledním, protože její předmět je nejsložitější b) (OTEVŘENÁ OTÁZKA) 8) Který ze zakladatelů sociologie nadřazoval jedince před společností? a) K. Marx b) A. Comte c) H. Spencer d) T. G. Masaryk 9) Který sociolog definoval třídy vztahem k výrobním prostředkům? a) G. W. F. Hegel b) L. Feuerbach c) K. Marx 10) Jaká stadia dějinného vývoje rozlišoval A. Comte? (OTEVŘENÁ OTÁZKA) a) teologické, metafyzické, pozitivní b) (OTEVŘENÁ OTÁZKA) 11) Co je ve společnosti hra s nulovým součtem? (Jedna strana získává na úkor druhé) a) odlišné pojetí společnosti zakladatelů sociologie b) pojetí společnosti K. Marxe c) společný princip společenské teorie konfliktu d) pojetí společnosti A. Comte 12) Jaké sociologické školy navazují na pojetí společnosti jako hry s nulovým součtem? a) školy postavené na teorii společenského konfliktu b) statistické školy společnosti c) neopozitivistické školy d) školy funkčního strukturalizmu 13) Jaký je rozdíl mezi třídou o sobě a třídou pro sebe v pojetí Karla Marxe? (OTEVŘENÁ OTÁZKA) a) Třída o sobě je definována vztahem k výrobním prostředkům jako objektivní danost. b) Uvědoměním si společného třídního zájmu vzniká třída pro sebe, které má subjektivní charakter. c) „Třída o sobě“ je neschopná reflektovat své vlastní dějinné postavení, své zájmy přesahující bezprostřední danost; její vědomí je vědomí empir. a omezuje se na reflexi bezprostředních hosp. zájmů.  d) „Třída pro sebe“ je schopná překročit horizont přítomnosti a reflektovat své zájmy, své dějinné možnosti a úkoly v nejširší perspektivě, přesahovat tak empir., bezprostřední danost. e) (pro sebe) Je schopná sebeuvědomění, vztahu k sobě samé, který se promítá i do stupně organizace a do charakteru prostředků vedení ekon. a polit. zápasu, do slaďování boje za bezprostřední a perspektivní požadavky (viz boj třídní).

Sociologie

podle
Vložit

Výsledková tabule/Žebříček

Vizuální styl

Možnosti

Přepnout šablonu

Obnovit automatické uložení: ?