věta hlavní - je mluvnicky nezávislá na jiné větě v souvětí (dává smysl sama o sobě), bývá zpravidla i větou řídící, věta vedlejší - je mluvnicky závislá na jiné větě v souvětí, věta jednoduchá - obsahuje jeden přísudek, souvětí - tvoří dvě a více vět jednoduchých, má nejméně dva přísudky, podřadné souvětí - obsahuje 1 větu hlavní + 1 a více vět vedlejších, souřadné souvětí - obsahuje alespoň 2 věty hlavní a libovolný počet vět vedlejších, významové poměry - slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací, příčinný, důsledkový, věta jednočlenná - nemá podmět, základem je slovesný určitý tvar (přírodní jevy, duševní stavy a tělesné stavy), přístavek - jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen, oddělujeme ho čárkami z obou stran, věta dvojčlenná - má část podmětovou i přísudkovou (patří sem i věty s nevyjádřeným podmětem), větný ekvivalent - nemají určitý slovesný tvar, ale základem může být podstatné jméno, přídavné jméno, infinitiv, příslovce, částice, citoslovce, věta řídící - může být hlavní i vedlejší, řídící větou se ptáme na větu závislou, věta závislá - je věta vedlejší, odpovídáme jí na větu řídící, předmět - větný člen, na který se ptáme slovesem/příd. jménem a pádovými otázkami kromě 1. a 5., doplněk - větný člen, který rozvíjí sloveso a jméno zároveň,

Skladba - teorie

autor:
Osadź

Tabela rankingowa

Motyw

Opcje

Zmień szablon

Przywrócić automatycznie zapisane ćwiczenie: ?